Vítejte na modré planetě

Česko zažilo po mnoha stránkách výjimečné volby: největší účast, drtivý úspěch jedné strany a jednobarevné vlády ve velkých městech.

Čekalo se na ně s napětím, protože nejen politici si od nich slibovali velký průzkum veřejného mínění a politických nálad ve společnosti. A pokud výsledky voleb tak budeme číst, a odpovídá tomu nejspíš i vyšší volební účast, vyjde nám z toho, že lidé chtějí u moci občanské demokraty – dali jim největší důvěru v komunálních i senátních volbách. A ještě jeden trend se potvrdil. Stejně jako v červnových volbách do Poslanecké sněmovny se znova ukazuje, že posilují velké strany. A tou silnější z dvojice je ODS.

ODS sahá po ústavní většině

Na Jánském vršku se slavilo i minule, ale letos to je euforie. První kolo senátních voleb je pro ODS nebývalým triumfem – jejich kandidáti postoupili do dalšího kola ve 26 z 27 obvodů. To se občanským demokratům ještě nikdy nepodařilo. Postup jim unikl jen v jediném obvodu – zlínském, kde Michala V. Marka o šest setin procentního bodu, tedy pětadvacet hlasů, předstihla starostka Rokytnice Jana Juřenčáková. Naopak přímý postup jen těsně unikl v Praze 4 divadelníkovi Tomáši Töpferovi, chyběla mu necelá polovina procenta. Töpfer byl také jediný ze známých obličejů (kandidovali zpěváci, moderátorky i bývalé majitelky nevěstinců), který voliče oslovil.

Tomáš Lebeda ze Sociologického ústavu AV ČR v sobotu v České televizi upozornil na úspěch sociální demokracie. Zatímco za předsednictví Vladimíra Špidly se do druhého kola dostalo jedenáct sociálnědemokratických kandidátů a sedm nakonec usedlo v Senátu, za Špidlova nástupce Stanislava Grosse ve volbách, jimž předcházela proslulá kampaň s Grossovým „Myslím to upřímně“, za ČSSD nezískal křeslo nikdo z trojice postoupivších z prvního kola. V porovnání s tímto žalostným výsledkem je proto nynějších jedenáct sociálních demokratů ve druhém kole úspěchem. Celá Paroubkova jedenáctka se tento týden utká s protivníky z ODS. Šéf ČSSD Jiří Paroubek okamžitě zahájil kroky proti „hrozící modré totalitě“, a to tak, že slíbil podporu všem stranám a kandidátům (pestré to směsici), kteří teď stojí proti ODS. Zatím mu to nikdo neslíbil oplatit, až na komunisty, u nichž se to předpokládá jaksi automaticky. Druhé kolo bude dramatické – pokud ODS promění 22 mandátů, získá v horní komoře ústavní většinu. Bez jejího souhlasu by se pak neprosadila žádná úprava volebního zákona, změny ústavy a neprošel jakýkoli kandidát na prezidenta.

Menší strany neuspěly tak, jak si představovaly – lidovci obhajují osm mandátů, jejich kandidáti jdou do druhého kola v šesti obvodech. Ale je třeba připomenout, že předchozí úspěchy byly dány především spoluprací v rámci čtyřkoalice. Pro zelené byl jediný postup onkologa Pavla Klenera v Praze 12 po slibném nástupu ve sněmovních volbách zklamáním. Potvrdilo se, že se jí špatně daří mobilizovat voliče v méně zásadních volbách. Prakticky mrtvou US-DEU obhajující sedm mandátů snad ani netřeba zmiňovat, spíše bylo překvapením, že se Petr Fejfar na Náchodsku probojoval dál. Oproti minulým volbám ubylo kandidátů za malé mimoparlamentní strany či zcela nezávislí kandidáti. To ovšem jen logicky odpovídá výše řečenému – velké strany jdou nahoru, Senát opouštějí výrazné nezávislé osobnosti, které dosud určovaly jeho charakter jako skutečné protiváhy sněmovny. Do druhého kola se nicméně probojovali někteří dosavadní silní senátoři jako Petr Pithart či Soňa Paukrtová.

Rekordní je letos volební účast – tolik lidí k senátním volbám ještě nikdy nepřišlo (2004 – 28 %, 2002 – 24 %, oba údaje za první kolo), pouze s výjimkou roku 1998, kdy odvolilo stejně jako tentokrát dvaačtyřicet procent voličů. Tehdy lidé přišli vyjádřit svůj názor na opoziční smlouvu.

Už žádné velké koalice

Také ve volbách zastupitelstev obcí nenašla ODS v celkovém součtu a ve velkých městech konkurenci. Ještě včera k večeru se zdálo, že občanští demokraté nebudou vedle Prahy potřebovat koaliční partnery ani na řadě významných radnic (v Hradci Králové, ve Zlíně či Českých Budějovicích), ale v konečných výsledcích je z toho výrazné posílení oproti minulým volbám. V Brně a Ostravě topolánkovci sice rovněž zvítězili, ale většinu si podrželi komunisté se sociálními demokraty. Komunisté se udrželi v čele ve svých baštách v Karviné a Havířově.

Drtivě ODS zvítězila v Praze, kde získala o bezmála dvacet procent více než v minulých volbách a Pavel Bém jako první z ODS pokračuje v primátorském křesle v dalším volebním období. K tomu, aby ODS zapomněla na staré křivdy a spojila se třeba s kaslovci, nakonec nejspíš nedojde, i když Bém říká, že bude jednat se všemi demokratickými stranami. V hlavním městě mohou být občanští demokraté díky nadpoloviční většině vlastními pány a naplní se předvolební odhady – velká koalice s ČSSD nebude pokračovat.

SNK Evropští demokraté v Praze naopak zažili propad, z minulých osmnácti na něco přes pět procent. Také u komunálních voleb se zvýšila volební účast. Ne tak prudce jako u senátních, ale přece šestačtyřicet procent voličů u uren je o tři procenta více než před čtyřmi lety.

V celkových počtech kromě výrazného úspěchu ODS strany v zastoupení obcí spíše oslabily (komunisté ztratili tisíc a půl zastupitelů, o několik set méně mají i sociální demokraté a lidovci). Pro KDU-ČSL je to ale i tak úspěch, protože po vážné chybě Miroslava Kalouska, který uvažoval o vládě opřené o komunisty, hrozil naprostý propad. Zelení si zahojili zklamání ze senátních voleb a celkové počty svých zastupitelů ztrojnásobili. Vzhledem k tomu, že jde o mladou stranu, je to důležitější než úspěch v horní komoře. Tradičním problémem menších stran je, že se jim nedaří uchytit se v komunální politice.